Z úst pÅ™edevÅ¡Ãm starÅ¡Ãch lidà můžeme Äasto slyÅ¡et, že dneÅ¡nà dÄ›ti nemajà žádný respekt, ani pÅ™ed rodiÄi ani pÅ™ed uÄiteli. Podle nich si dovolujà až pÅ™ÃliÅ¡, a v minulosti by jim to nebylo tolerováno. A na prvnà pohled to tak může skuteÄnÄ› vypadat. AvÅ¡ak když se podÃváme blÞe, zjistÃme, že situace nenà až tak jednoduchá.
Â
Â
JistÄ›, můžeme namÃtnout, že uÄitel má dnes mnohem menÅ¡Ã pravomoci, a že v podstatÄ› může pouze napsat poznámku. A z té si, pÅ™iznejme si, pÅ™edevÅ¡Ãm staršà žáci až tolik nedÄ›lajÃ. OvÅ¡em to neznamená, že nemohou mÃt následky doma. Koneckonců, rodiÄe si poznámku pÅ™eÄtou a pak mohou adekvátnÄ› reagovat.
Â
Můžeme samozÅ™ejmÄ› namÃtnout, že poznámky mohou dÄ›ti pÅ™ed rodiÄi zatajovat. Od toho jsou tu vÅ¡ak rodiÄovské schůzky, na kterých lze podobné pÅ™Ãpady probrat, pÅ™ÃpadnÄ› může rodiÄ požádat o schůzku s rodiÄem. A v dneÅ¡nà dobÄ› je dÃky modernÃm komunikaÄnÃm prostÅ™edkům sjednánà takové schůzky jednoduÅ¡Å¡Ã, než kdy dÅ™Ãv.
Â
Â
DalÅ¡Ãm faktorem je to, že se mnoho rodiÄů o své dÄ›ti pÅ™ÃliÅ¡ nezajÃmá. Existuje mnoho tÄ›ch, kterým je dovoleno dÄ›lat prakticky cokoliv bez jakýchkoliv následků. Už jako malé dÄ›ti byly zvyklé na to, že je rodiÄe pustà ven a doma chtÄ›jà vidÄ›t jen na jÃdlo. A aÄkoliv to se může zdát jako splnÄ›ný dÄ›tský sen, zvláštÄ› starÅ¡Ã generaci, dÄ›ti se tÃmto způsobem nenauÄà žádné hranice.
Â
SamozÅ™ejmÄ› to nelze plnÄ› svádÄ›t na rodiÄe. V dneÅ¡nà dobÄ› totiž nenà snadné uživit rodinu, a tak trávà mnoho Äasu v zamÄ›stnánÃ, ze kterého se vracà unaveni. Nemajà tak v podstatÄ› energii na to, aby se jeÅ¡tÄ› zabývali problémy, které jejich dÄ›ti pÅ™ÃpadnÄ› dÄ›lajÃ.
Â
Je jasné, že nÄ›co takového tu bylo v podstatÄ› vždycky. V souÄasné dobÄ› se vÅ¡ak také rozÅ¡iÅ™uje liberálnÄ›jÅ¡Ã výchova, kterou si vÅ¡ak mnozà pletou s tou volnou, kdy si dÄ›ti mohou dÄ›lat, cokoliv se jim zlÃbÃ, což také nenà dobÅ™e. Proto je potÅ™eba, abychom k výchovÄ› dÄ›tÃ, stejnÄ› jako k mnoha jiným vÄ›cem, pÅ™istupovali s rozumem.